Studie návsi

Vážení občané obce Dolany, jsme rádi, že spolu s vámi můžeme spolupracovat na nové podobě vaší návsi. Naše společné úsilí bude rozděleno do několika etap (fází), které vidíte níže. Na těchto stránkách naleznete všechny informace a podklady, se kterými pracujeme. Budeme rádi za vaše připomínky a postřehy.

Historie

Pro objasnění názvu obce se tradují dva původy. Jeden říká, že název byl odvozen od místa založení – od údolní krajiny. Dalším vysvětlením je pak uspořádání pozemků původních statků do lánů – dolní lány, tedy Dolany.

Charakter obce byl již od jejího založení udáván kvalitou půdy, potažmo zemědělskou činností, která přetrvává dodnes.

Po zřízení nové školy, byl na návsi postaven obecní dům, který zastával mnoho dalších funkcí. Nacházelo se zde např. i řeznictví, atp. Plány k výstavbě obecního domu pochází ze 70. let. Původní budova pastoušky sloužila jako ubytovna pro ponocného a učitele.

V roce 1871 byl na návsi postaven kamenný kříž, u kterého se občané modlili. Vedle něj pak stávala lípa se zvonkem, která fungovala jako zvonička. Dle pověsti byla lípa symbolem pro ochranu před nemocemi, zloději a ostatními božími tresty. Na místě kamenného kříže a lípy byla roku 1901 postavena kaple. Výstavbu kaple inicioval Josef Ludvík, synovec Josefa Myslimíra Ludvíka, který se mimojiné zasloužil o sepsání historie obce a celého Náchodska. Za návrhem kaple stojí Josef Mocker, který se v té době podílel na velmi významných stavbách v Čechách. Kříž byl přemístěn na jiné místo na návsi, a to naproti domu č.p. 13., lípa byla pokácena. Podle pověsti prý při kácení zemřel sedlák, který strom kácel. Byl to trest za to, že sám rozhodl o osudu posvěceného stromu. Později byl kříž umístěn na hřbitov, který byl zřízen roku 1903, kde se nachází dodnes.

Vývoj původní kompozice návsi v poválečném období lze vyčíst z leteckých snímků.

Stávající stav

Obec Dolany je v současném stavu vnímána spíše jako průjezdní obec. Tento charakter je dán rušnou silnicí, která prochází severní částí obce. Podél této komunikace se vyskytují místa sloužící veřejnému životu, jako jsou sokolovna, potraviny, základní škola, obecní úřad, knihovna, mateřská škola, pošta, autobusová zastávka a hřbitov. Kontrastním prostorem je pak klidná náves v západní části obce.

V rámci zpracování návrhu představíme nejprve základní principy, na kterých se tvorba návrhu zakládá. Poté popíšeme variantní přístupy, které jsme v procesu zvažovali. Následovně představíme rozpracovaný návrh, který bude dle připomínek ze společné diskuze na závěrečné prezentaci upraven do finálního návrhu.

naplnění konceptu

Níže předkládáme různé strategie, jak naplňujeme koncept, který jsme představili výše.

báze

Koncept tzv. “báze” naplňujeme prostřednictvím volby materiálů.

“Městský” charakter se v prostoru návsi propisuje v podobě dlážděného prostranství kolem kaple, volně pak pokračuje v jižním cípu návsi u č.p. 75 a 2. Pro tyto účely navrhujeme použít lokální materiál – opuku, či pískovec. V místech kolem kaple navrhujeme vpis do prvku dlažby s texty o historii Dolan a J. M. Ludvíkovi, jako odkaz na kulturně-historický kontext.

Přírodní charakter vstupuje na náves z volné krajiny v podobě louky, která před zástavbou definující prostor návsi utváří tzv. předzahrádky. Navrhujeme výsev rostlin, které odkazují na tzv. “Létokvět”. Tento název se vyskytuje v lokálních pojmenováních okolní krajiny (mezi Zvolí, Doubravicemi u České Skalice a Dolany). Název odkazuje na výskyt květnatých luk a je místním pojmem pro tzv. svatojánské kvítí, kvetoucí kolem svátku sv. Jana. Dalším prvkem vyjadřujícím charakter přírodní krajiny jsou ovocné dřeviny, které jsme do prostoru návsi chtěli umístit. Ovocnářství je s historií Dolan spjato od jejích prvopočátků, při návštěvě lokality jsme pozorovali ovocné stromy lemující cesty v okolní krajině. Ovocné dřeviny tak považujeme za výraz identity obce, proto jsme tento záměr prověřovali po celou dobu studie.  Vzhledem k výskytu inženýrských sítí se ale ukázal jako problematický. Dále o tomto tématu viz níže.

Tyto dva charaktery, tedy i materiály, se mezi kaplí a rybníkem – v “srdci návsi” – potkávají.

linie prvků

Výchozími objekty pro vytvoření linie prvků je kaple a rybník. Mezi nimi navrhujeme umístit altán, který se stává přechodovým prvkem mezi těmito objekty a podporuje tak jejich plynulou návaznost. Altán by svou architekturou neměl konkurovat přirozenému prostředí návsi a měl by s ním spíš splynout. Za tyto “hlavní” objekty se dále řadí pumpa, která se na návsi současně vyskytuje a nově vysazená jabloň mezi č.p. 13 a č.p. 4.

Pomyslnou linii tvoří cesta z nášlapných kamenů – i zde navrhujeme užití lokálních materiálů – v místě rybníka pak šlapáky nahrazuje dřevěná lávka. Cesta z kamenů pokračuje až do nejzazší části návsi, sceluje tak celý její – současně roztříštěný – prostor a umožňuje prostupnost mezi všemi jejími částmi. Soudržnost zadního prostoru podpoří také zatravnění příjezdových cest. Stejně tak počítáme s případným poskytnutím zatravněných parkovacích míst v blízkosti hlavního prostoru návsi, aby nedošlo k narušení její celistvosti.

Důležitým bodem konceptu byla také hravost a “živost” prostoru. Kolem cesty vznikají různé příležitosti, které vybízejí ke hře. V místě rybníka je to např. Archimédův šroub, dále pak herní prvky jako houpadla, prolézačka se skluzavkou, či pumpa přetvořená ve “vodní mlýnek”, a další herní prvky. Téma vody – rybníka se propisuje do většiny herních objektů. „Šeptanda“ pak reaguje na existující prvek požární nádrže a umístěním podporuje scelení ploch v zadní části. Nášlapné kameny v určitých místech přecházejí v kamenné stupně. V „jižním cípu“ pak navrhujeme umístit herní prvek zvoničku, která je upomínkou na lípu se zvonečkem, která se dle pověsti nacházela na místě, kde dnes stojí kaple.

V rámci návrhu jsme zkoumali různé přístupy. Zásadní otázkou byla volba přístupu k revitalizaci rybníka. Dalším stěžejním prvkem pak bylo umístění a orientace nového altánu. Jedním z prvních záměrů studie bylo umístění ovocných dřevin na návsi. Mimojiné jsme zvažovali i různé možnosti umístění herních prvků.

Rybník / nádrž: V otázce revitalizace rybníka jsme zvažovali přetvoření současného rybníka v biotopické jezírko se stálým výskytem vody. Druhou možností pak bylo vytvoření tůně s kolísající vodní hladinou. Také jsme zvažovali různé možnosti cest vedoucích kolem, či podél rybníka.

Altán: Co se týče orientace altánu, zásadními faktory, které jsme prověřovali, byly pohledové vztahy z prostoru před kaplí a z prostoru mezi dvěma lipami na druhé straně rybníku. Zachování vztahu mezi těmito objekty je pro finální volbu prioritní podmínkou.

Ovocné stromy: Vzhledem k tématu ovocných stromů jsme zvažovali výsadbu “sadu” v zadní části návsi, výsadbu řady dřevin podél cesty na současné travnaté ploše, či podél cesty vedoucí z návsi do volné krajiny. Na všech stanovištích se však vyskytují inženýrské sítě. Ze záměru výsadby sadu jsme tak určili jedno stanoviště, které přichází potenciálně v úvahu.

Herní prvky: Na základě přetvoření pumpy v herní objekt jsme určili a rozšířili herní zónu. V této části jsme zvážili různá stanoviště a kombinace herních prvků.

Vize: V rámci studie jsme mapovali i prostupnost obcí, od které se odvíjí přístupnost návsi. Naší vizí je zúžení silnice v místě u školy a dále pak po celé její délce směrem na náves, čímž chodci dostanou větší prostor a přístup na náves tak bude signifikantnejší a příjemnější. Stejně jako u školy, vznikne i u č.p. 66 malé prostranství. Vznikne tak potenciální stanoviště pro výsadbu dřeviny, čímž by se navázalo na „funkci“ stávajících dřevin, které vyznačují předprostory, případně pak prostor návsi (např lípy u č.p. 9, č.p. 69, č.p. 79).

Níže nastíníme dále rozpracovaný návrh. Tento návrh byl představen na poslední veřejné prezentaci. Vaše připomínky, které jsme po prezentaci společně diskutovaly, zapracujeme do finální verze.

prostranství kolem kaple

Kolem kaple vzniká otevřené prostranství, čímž kaple – jako dominanta návsi – získává prostor vyniknout a působit na návštěvníky, když vstupují na náves. Prostřednictvím jednotné plochy jsou do tohoto reprezentativního prostoru integrovány i příjezdové cesty, které se zde nachází. Prostranstvím prochází cesta z nášlapů, která pak pokračuje dále na náves. Do dlažby jsou vepsány informace o historii obce a jejím patronovi – Josefu Myslimíru Ludvíkovi.

Vzniká tak pohledově signifikantní scéna, kterou rámuje lípa v pozadí, nacházející se v jižním cípu návsi, a doplňuje výsadba trvalek podél domu č.p. 19.  příjezdové cesty. Před kaplí se také nachází místo pro vánoční strom.

srdce návsi

Dalším charakterotvorným prvkem návsi mimo zmiňovanou kapli je rybník. Zásadním faktorem pro vznik kvalitního prostoru je právě také vztah mezi nimi. Tento vztah určuje tzv. “srdce návsi”, na které navazují další prostory. Právě zde se také setkává “městský” a přírodní charakter. 

rybník

V návrhu jsme se vydali cestou tůně. Jedná se o přirozenější řešení, bez technologicky významně náročných zásahů a zárověň umožňující flexibilnější zacházení s rybníkem do budoucna. Rybník zmenšujeme a přibližujeme se tak původnímu půdorysu rybníka. Vzniká tak větší volný prostor mezi rybníkem a kaplí, který vybízí k volnému užití travnaté plochy. Tím dochází k upevnění vztahu mezi rybníkem a kaplí.

V blízkosti rybníka jsou umístěny lavičky, za kterými vede cesta z nášlapů. Užíváním těchto prvků se návštěvníci stávají spíše pozorovateli života na návsi.

molo s altánem

Stejný záměr sledujeme i umístěním mola s altánem v zadní části. Takovým zásahem navazujeme na původní pozici školy, potažmo obecního domu, který právě vztah mezi rybníkem a křížem, později kaplí “upevňoval”. Molo i altán tak podporují pobytovou kvalitu návsi a poskytují zázemí. Navrhujeme, aby altán měl sedlovou střechu, čímž splyne v kontextu okolní střešní krajiny.

hlavní část

Hlavní část tvoří právě travnatá plocha, která slouží k flexibilnímu užívání. Tato část je od silnice odcloněna řadou jabloní, které podporují bezpečnost prostoru a zabraňují najíždění aut na tuto plochu.

herní zóna

Jakousi přechodovu zónou mezi “srdcem návsi” a zadní částí je herní zóna. Stávajícím prvkem, který v této části chceme zachovat a integrovat do návrhu je studna. Právě tento objekt určujte prostor této zóny. Některé herní prvky jsou umístěny i v hlavní a zadní části návsi a tak se hra stává právě jednotícím tématem. Tímto zásahem opět následujeme princip sjednocování a plynulého přechodu mezi jednotlivými částmi. Především prvek “šeptanda”, jehož jedna část je umístěna do hlavní části a druhá část do části zadní tuto strategii přímo fyzicky znázorňuje.

zadní část

Cesta z nášlapů pokračuje i do zadní části návsi a vybízí k užívání prvků, které návštěvníci postupně potkávají. Dále za studnou je umístěna lavička, která je umístěna a tvarována tak, aby byly podpořeny pohledové vztahy vůči štítům původní zástavby, které prostor návsi vyhrazují. Následujícím prvkem jsou pak kamenné stupně, které vybízí děti ke hře. Nakonec je náves “ukončena” opěrnou zídkou a jabloní, která poskytuje stín. Tyto prvky kompenzují chybějící původní zástavbu, která prostor návsi z této strany vyhrazovala.

Použitím zatravněné dlažby v místě příjezdových cest se jednotlivé travnaté plochy scelí a podpoří se tak soudržnost současně roztříštěného prostoru v této části.

cesta z nášlapů – lávka

Všemi výše zmíněnými prostory návštěvníky provází nenápadná cesta z nášlapů. Stav cesty bude odpovídat míře jejího využívání. Pokud se po cestě nebude chodit, zaroste a splyne s okolím. V místě rybníka se cesta mění v lávku. Návštěvníci mají tak možnost na své cestě návsí prožívat různé atmosféry.

„jižní cíp“

Další, současně spíše vyčleněnou částí návsi, je tzv. “jižní cíp”. Tuto část integrujeme tím, že zužujeme cestu a získáváme tak více prostoru pro vytvoření malých prostranství u domu č.p. 83, 75 a 2. Tyto prostorově – tedy i materiálně – navazují na prostranství kolem kaple, čímž jsou do prostoru návsi integrovány. Na “plácku” před domem č.p. 2 je umístěna lípa s půlkruhovou lavičkou, “naproti” pak zvonička, která může mít různé podoby – zděná, dřevěná, či může fungovat jako herní prvek. Použití těchto prvků odkazuje na pověst s lípou a zvonkem, čímž integrujeme tuto část nejen na prostorové, ale i symbolické rovině, což princip celistvosti umocňuje.

provedení

Výše jsme představili především kompoziční principy, dle kterých rozpracovaný návrh funguje. Dále popíšeme, jak zásadní prvky návrhu – konkrétně rybník, altán, herní prvky, atp. – fungují.

zvonička

Podoba zvoničky v „jižním cípu“ zůstává otevřená. Důležité je dodržet její soulad s ostatními prvky návsi.

lavičky

Lavičky budou navrženy tak, aby bylo možné jejich formu přizpůsobit dané situaci. Pracujeme s kruhovými, případně půlkruhovými lavičkami, které umisťujeme dle funkčních a pohledových vazeb. V prostoru návsi tak vznikají flexibilní, rozmanité, ale zároveň jednotné pobytové příležitosti.
U rybníka pak používáme lavičky s opěrkami. Ty vyzývají návštěvníky k delšímu spočinutí a prožití klidné a živé atmosféry rybníka, také poskytují impozantní pohledy na kapli Navštívení Panny Marie.

Celkové řešení

Prostor návsi se tak stává kompaktním celkem, kdy jednotlivé části na sebe plynule navazují a přirozeně se prolínají. Při pohybu na návsi návštěvníci zažívají různé atmosféry, procházejí „městskými“, přírodními, hravými, či spíše „poetickými“ místy. Vznikají zde volná prostranství, která vybízí k flexibilnímu užívání. Na návsi je tak možné aktivně trávit čas, nebo zdejší dění pouze pozorovat. Děti, dospělí i senioři tu za sluníčka i za deště nacházejí svá útočiště .. pod dohledem kaple Navštívení Panny Marie, ve stínu jabloní, za zvuku života v rybníce.

Váš názor nás zajímá! Budeme nesmírně vděční zejména za postřehy a nápady. Nebojte se ozvat, pokud máte na řešené místo zajímavé vzpomínky nebo třeba historické fotografie.